IT´S A SUMMER TIME!!!

30. června 2012 v 13:01 | Oshiharu-san a Shizuki-chan |  DŮLEŽITÉ! naše blbovinky
Hurááááá!!! Jupí jej! Konečně jsou prázdiny a mi tu sme spátky! :D
Není nic hezčího než se flákat po škole a fotit všechny kraviny co tam děláme... (Ty fotky má ale u sebe Shizuki takže je sem určitě pak spolu dáme) No a pak to vysvědčení.... No to taky byla sranda :D bo sem do školy šla v klapkách a ty mi udělaly na nohách takové puchýře že sem si pro vysvědčení šla boso a domů taktéž... Ještě teď cítím ty kamínky zaryté v nohách. No a jelikož je venku tak velké vedro že mě to až unavuje, a nevím co dělat tak se v celku nudím... Ven se mi nechce (moc vedro a daleko) a The sims už mi začíná dneska lézt krkem... No co nějak to zvládnu... Takže to tu zase nějak začne a mi (aji se Shizuki která slíbila že tu bude chodit) tu budeme zase skoro furt (skoro jen protože prázdniny se nesmí zanedbat u noťasu) no tak teda to.... no .... hmmm.... HEZKÉ PRÁZDNINY? né moc jednoduché.... HEZKÉ BLBNUTÍ Z KÁMOŠEMA JAK DOMA TAK V ZAHRANIČÍ?... né to zní jak nějaká blbá reklama.... Tak teda fajn prázdniny no :) VŠEM!!!! POVINĚ SI JE UŽÍT JASNÝ?! :D
 

POZASTAVENÍ!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

11. června 2012 v 13:59 | Oshiharu-san a Shizuki-chan |  DŮLEŽITÉ! naše blbovinky
Fajn.... jak ste si asi všicni všimli, tak to tu nějak stojí (ten blog!! žádný úchylný myšlenky jasný xD ) no.... A protože je konec roku, a ani já která se neučím teď nestíhám, se to tu musí pozastavit na dobu PRÁZDNIN.... Rozhodně nekončíme.... A prosíme mnohokrát všechny naše SB aby s náma měly strpení a do prázdnin na nás počkali... Měla sem v plánu to napsat už dříve ale nebyl čas..... Takže těžce se to píše ale.... UVIDÍME SE! (ne vlastně ne...) uslyšíme taky ne... no tak teda ZATÍÍÍÍÍÍÍM :)

Hurá....

18. května 2012 v 21:40 | Oshiharu-san |  a další...
Já sem konečně zpázky :) Teda jen proto že sem u tety ale tak snad už budu moct i doma. No nejel internet. Zapli ho minulý čtvrtek ale hned jak ho zapli tak se počítač rozbil (nenabíjel se) a vrátili ho teprv včera. No ale tak sem tu a jdu vás všechny oběhnout. Opravdu mi to tu chybělo :)
 


Sayonara....

7. května 2012 v 9:55 | Oshiharu-san |  a další...
Omlouvám se za to že tu teď nejsem ale pozastavili nám net, protože ho mamka ještě nezaplatila. Takže sem teď napojená přes mobil (mamčin). Tak jen ať víte. Jo s obrázkama to jde v celku dobře :) Takže mamka to jde zaplatí až ve čtvrtek (asi) takže tu teď týden nebudu no :/ co se dá dělat. Ale až přijdu tak sem dám všecky tři obrázky, další tři kapitoli Kočky... a nějaké hezoučké doujinshi :0) takže za týden.... Sayonara minna Plačící

Kočka nebo víc? část 3. Krmení dravé zvěře.

2. května 2012 v 22:12 | Oshiharu-san |  Povídky
Takže když mě Didi poprosila o další část, tak teda dávám další část. Jo a přichází omluvy!! Omlouvám se Didi že to píšu až teď když sem to slibovala na neděli, omlouvám se Michi že sem jí stále neudělala diplom a omlouvám se že ještě není ani obrázek pro jednoho z těch kteří si o něj napsali. Mám toho hodně... Musím dokreslit všechny tři obrázky, do toho psát a taky psát na blog, dělat věci do školy (lež) a taky psát druhou povídku a pak dopsat ty dvě jednorázovky, dokreslit alespoň pár stran v alespoň jedné z našich "mang", starat se o ségru, pomáhat Maikeru a Keiko (spolužačky) aby se stali otaku a sledovat jednoho zajímavého chlapce (Jak Shizuki říká... špehuju ho -.-" ) no... pokusím se to nějak dohnat ale teď tohle...

Togainu no Chi - Madman dog show

30. dubna 2012 v 14:04 | Oshiharu-san |  Doujinshi
Podívejte co sem objevila OwO .... Našla sem jich víc takže jich tu i víc dám ale až potom... Prvně si je musím všechny přečíst *ďábelský smích* POZOR +18

Takže jestli někdo chce....

29. dubna 2012 v 11:13 | Oshiharu-san |  Obrázky na Přání
No takže rozhodla sem se že budu KRESLIT obrázky na přání... Takže pokud by někdo chtěl... Nehlaste se všichni :D Obrázky bych dělala minimálně do dne, maximálně do týdne... Potřebuju jen takový malý popis... (Jo a omlouvám se ale pokud by někdo chtěl kluka, tak určitou postavu.... kluki pořáď nějak neumím....)
1. Jméno / přezdívka
2. web
3. vlasy (délka, barva, účes...)
4. obličej (nálada, barva očí...)
5. oblečení (triko, mikina, sukně, kalhoty???... samozdřejmě i barvu...a prosím stručně)
6. kde a jak?? (např... v parku sedět na lavičce... doma stát u okna...atd...)
7. s někým?? (jestly ano tak prsím taky popis)
8. něco navíc?? nějaký dodatek??
9. pokud chcete nějký určitý obrázek tak to nevipisujte a pošlete mi odkaz :)

Jo jen takový dodatek... Podle obrázku- bude to vypadat hooodně dobře... (teda aspoň doufám)
Když tam bude jen polovina těla (jakože samotný výmysl) - mělo by to nějak vypadat :)
Celé tělo - nezaručuju že to bude úplně dokonalé... (je to totiž moc malé a tak tam nejdou udělat detaily... :)

Nelehký Osud (jednorázovka)

24. dubna 2012 v 23:15 | Oshiharu-san |  Povídky
Ctěla sem tu dát nejdřív něco normálního než tu dám další yaoi povídku :) Tu sem dám co nejdřív protože už mám napané 2 další.
Nelehký Osud
upozornění: smutňoučké, nic moc fajn konec
Pslala sem to jen pár hodin.
°Už od malička mi rodiče říkali jak mě milují... jak sem jejich andílek...
Nikdy bych nečekala že se to tak změní°

"Dívejte!! Šprtka jde!" začne se chlamat jeden kluk u vchodu do školy a skupinka kolem něj se rázem přidá. Nevšímám si jich, jen sem je obešla a šla v klidu dál. "Přesně jak sem čekala" řeknu si potichu pro sebe když otevřu skřínku a v ní nejsou přezůvky. Zůstanu teda boso. Budu je hledat odpoledne. Celou dobu školy sem poslouchala všemožné nadávky, byla sem polita barvou a tahaná za vlasy. Pro mě naprosto normální den. Když byl konec školy, otevřela sem skřínku a projistotu v ní nebyly ani boty. Šla sem tedy po svých botech a přezouvkách pátrat. Prohledala sem celou školu a pak sem narazila na hlouček starších kluků. "Hej Naomi!" zavolal na mě jeden z nich když sem prošla. "Dívej co mám." vytáhl z tašky mé boty a přezůvky. Nic jako ´´Dejte to sem´´ sem neřekla. Prostě sem čekala co po mě budou chtít. "Ukaž prsa a dám ti je" vycenil zuby. Jen sem stála s rukama v pěstích a hlavou svěšenou. "Ale klidně můžeš jít domů bosa." dodá po chvíly mého mlčení. Nemohla sem jít boso. Vždyť je přece zima. Začala sem teda rozepínat knoflíčky na košily. Než sem ale stačila odepnout šechny, objevil se za mnou Ichiya a začal klukům vyhrožovat. "Ale ale kluci... to se nedělá, takhle ponižovat dámu." usměje se a opře se mi rukou o hlavu. "Chcete snad abych vám ublížil?" zeptáse s trochu naštvaným tónem a kluci jen stuhnou. "Né to... mi..." koktají ze sebe a ten jedem mi podává mé věci. Pak se všichni rozutekli pryč. "No... na učení si možná chytrá ale v reálném životě bys dostala za 5." povzdychne si Ichiya a odchází pryč. "Díky" potichu odvětím. "Cože?!" otočí se na mě a chytně mě za ramena. "Naomi, hej kde si?? Ty nejsi Naomi!" třese se mnou a já se nakonec rozesměju. "No vidíš... To je ta Naomi se kterou sem si kdysi hrával" rozcuchá mi vlasi a nabídne mi že mě doprovodí domů.
"Sem doma..." oznámila sem když sem došla domů. Jako vždy mi nikdo neodpověděl. Nechtělo se mi nic dělat a tak sem si udělala domácí úkoly a v pokoji se dívala na televizy. Z obýváku se ozývaly hlasité výkřiky a nadávky. Rodiče se zase hádali. Každý den je to stejné... Ve škole šikana, doma hádky a po nich se táta zbalí a jde bůh ví kam. Vlastně.. když o tom tak přemýšlím, nikdo mě tu nemá rád. Nikdo se mnou nemluví, nikdo se mě nezastane... Jen ON! Ichiya! Je to jediný člověk na kterého se v Osace můžu spolehnout.
Ani dneska to nebylo jinak. Přezůfky sou fuč. Boty sem si radši vzala do tašky a s ´´velikým nadšením´´ sem šla do třídy. Hned jak sem uviděla výraz holek které stály u mojí lavice, věděla sem co mají v plánu. Položila sem teda tašku a snažila se zmizet ze třídy. "Ale ale... kampak?" chytla mě jedna z těch fiflen za vlasy a škubla. "AU!" zasičela sem bolestí. !Nechte toho holky" zastal se mě jeden s učitelů a ty husy mě nechaly. A vy slečno, mohla byste jít se mnou? zeptá se mě a já ho následuju do kabinetu. "Všiml sem si že máš nějaké problémy." ovinul si pramen mých vlasů kolem prstu. "Né to je v pořádku." odtáhnula sem se od něj ale on mě chytl kolem boku a zašeptal mi do ucha... "Mohl bych ti pomoct ale něco za to chci." Pak mi začal sahat pod sukni. "Nechte mě!" křičela sem na celé lesy ale ten slizoun mi zakril pusu. "Když budeš křičet nedostaneš se do dalšího ročníku." Známky byly snad jediné co mě zajímalo. Bylo to bolestivé a odporné.... Tahle sem o své panenství přijít nechtěla...
Přišla sem domů a chtěla sem to říct mamce, jenže v obýváku se zrovna odehrávala další zuřivá hádka. Zaslechla sem ale pár věcí které sem slyšet neměla. "Podala sem žádost o rozvod." "Už bylo na čase." "A co Naomi?" "Nech si ji, já ji živit nebudu." "Tak ale já taky ne..." Začaly mi téct slzy. Oni mě opravdu nemají rádi. "Tak ji dáme do dětského domova?" "Hmm... pro mě za mě." To mi stačilo... Rozběhla sem se ven a před vchodem sem vrazila do Ichiyi. "Ahoj Naomi" pozdravil mě a všiml si mých slez. "Co se stalo??" "Ale nic" pokusila sem se o úsměv a utíkala pryč. Ichiya se ale rozběhl za mnou... "Naoumi počkej... stůj!!" křičel za mnou ale já ho nevnímala... Doběhla sem až na most... Byl to nejvyšší most který ve městě máme. Vylezla sem na zábradlí a chytila se sloupu. "Naomi co blbneš?!" doběhl mě konečně "Slez!!" "A proč?! Já už tu nechci být!!" zařvala sem dívajíc se dolů. "Já vím že tě šikanují a podobně ale to nen důvod ke konci." snažil se mě uklidnit. "To není všecho... důvodů je víc... Když mi bylo 13 nějací chlápci mě zdrogovali a nebýt policie už sem prodaná někde pryč. Ve škole mě šikanují... Máma s tátou mě nemají rádi a chcou mě dát do domova a navíc mě dneska znásilnil učitel. 5ekni mi jediný důvod proč tu ještě být..." "Protože tě miluju." odpoví mi a já se na něj otočím. Nedivila sem se tomu že to řekl, hodně tomu nasvědčovalo. Jen sem se usmála a řekla "Já tebe taky..." Pak už sem neváhala. Pustila sem se sloupku a odrazila se od zábradlí. Své poslední slova sem řekla, nic mě tu už nedrželo. "NAOMI!!" křičel za mnou Ichiya. Když sem padala byla sem tak nějak šťastná. Byla sem ráda že existuje někdo kdo mě miluje. Byla sem ráda že to vím...
°Kdybych měla pro někoho žít, byl by to on.°

Diplom pro nás od Rii

23. dubna 2012 v 21:08
Moc děkujeme!!!! Je opravdu povedený :) Opravdu moc a moc mnohkrát a ještě víc děkujeme Rii...

Bolí mě záda!!!!!!!!!!!!! a nic se mi nechce :/

20. dubna 2012 v 14:10 | Oshiharu-san |  DŮLEŽITÉ! naše blbovinky
Ó můj bože!!! Dneska sme měli ve škole módní přehlídkuz reciklovatelných věcí a já se jí samozdřejmě zúčastnila. No řeknu vám není nic lepšího než 4 hodiny v kuse jen stát (sednout si v těch šatech nešlo) nepít, žádné WC a na jídlo v tom těsném korzetu debila vůbec žádná chuť... A navíc mě teď strašně bolí záda!!!
Ale tak přežít se to dá no a alespoň teď není nikdo doma... To znamená že notebook je jen a jen můj a je jedno co na něm budu rovádět...
No a tak teda jdu dělat něco rebelského :) Jinka děkuji za komentáře u povídky :) hodně mě to ovzbudilo a tak sem se teda rozhodla psát další :) No a jo ještě... přemýšlela sem o tom že bych tu udělala obrázky na přání takže tu asi přidám článek na vyplnění... ale až zítra... teď se mi nechce :D Noo... to je teď asi tak... všechno?? Jo...jo je :)
Oshiharu-san
No a tak teda pár gifíků...

Kam dál